2. Báti se2. Báti
se, z bojati, strb. bojati. Cf. Mkl. Etym. 16. Kmen infinitivní boja stažen v době před přehlasováním v bá. Praes. boju, pře- hlas. boji, novotvar bojím. Vz Gb. v Listech filol. 1884. 450. Imper. boj
se, dialekticky: bój, bůj
se. Bůj
se. Sš. P. 89. — Ad:
se čeho. Já
se bojím
sedlských cepuov. Let. 40. A ty muži, nebůj
se mne. Sš. P. 90. Hróz
se nebáti. Výb. II. 26. Jenž
sě jeho (Boha) hrozného bojie. Pass. 3. (Hý). Bojé
se příštie jeho. Št. Kn. š. 16. To víno ne- bojí sa bzeneckého = rovná
se mu. Brt. D. 199. Snad sa's, má milá, vody bála, žes mně košelky neoprala ? Nebála
sem sa vody bystrej, než
sem sa bála mámy ostrej. Sš. P. 542. Nemusím já chlapců, nemusím
se bávat, já
se budu vdávati, nebudu
se bávati. Sš. P. 705. Jich
se jako bouřky báli, která láme lesy, skály. Koll. Zp. I. 33. Bojíce
se škod připovídali
se sami k těm vinohradům. NB. Tč. 28. Krávy něpodojí, ocasa
se bojí, hrotka něumeje, cedítko jí shnije. Sš. P. 786. Nečestných
sě nic neboje. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.). Báti
se Boha není dokonalých, ale milovati dokonalých jest. Hus III. 64. B.
se božie spravedlnosti. Št. Kn. š. 32. Jehož
sě boju, timebo. Ž. wit. 26. 1. Kdo praví, že samoten jsa lva roz- trhal, ten krtice
se bojí, když lidé přítomni jsou Exc. Kdo
se chřestu bojí, nechoď do lesa. Har. II. 48. Cikánovi děti nebojí
se jisker. Mudr. 222. Kdo
se vrabců bojí, nech prosa nesije. Ib. 291. — ad
se zač. Za Výb. I. polož: 80. Nic
se za ně nebál. Bl. Živ. Aug. 76. Lakomý chová zbožie boje
sě za ně. Št. N. 131. (Št. N. 147., Výb. I. 410., Let. 301.). Za to
se nebojím. Brt. D. Bojíc
se za něho, aby on skrze to hrdla neztratil. Aug. 44. Vědouce, co činí, proto za
sebe nevelmi
se báli. Aug. 44. Neb
se za svůj statek bojí. 15 stol. A ostaví lidi v tom, aby
se jedno báli za život tělesný, aby v nedostatek neupadl. Chč. P. 98. a. — ad s infint. Bojí
se ztratiti prvého (chleba). Hus I. 329. Bojím
se s ním bojovati. Výb. II. 41. — ad
se od čeho. A ot slov tvých bálo
se srdce mé. Ž. brn. Nebudeš
se báti ot bázni nočnie, ot střely lětiúcie ve dne, od potřeby přechodiúcie ve tmách, ot běhu a běsa polednieho. Ž. Kl. —
se jak. Kdo mnoho strachu nahání, musí
se též mnoho báti. Exc. Velmi
se boju. Pass. 359. Scho- vaje
se dobře nic
se nebojí. Lpř. Nepřátel
se nic nebáše. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.). — kdy. Protož i lidé přieští božieho v súdný den neb na své smrti bojie
se. Št. Kn. Š. 16. Neberte si, kamarádky, muža malýho, nebo von
se v noci bojí schoře černýho. Sš. P. 666. Často po své věštbě báti
se budú některé věci. Št. Kn. š. 10. — proč. Proněžto
se velmi básta. Alx. BM. 8. (HP. 81.). — Ad aby ne, že ne. Ať
se bojí, kdo stojí, aby nepadl. Sb. uč. Má
se báti, aby netoliko odplaty nejměl, ale muky věčné neušel k tomu. Št. Bojie
sě, by ho neztratili. Št. Kn. š. 29. Židovka jest fortelná, bojím
se, aby mu zmatku nedělala. NB. Tč. 104. Kn. š. 5. Vz Brániti, Zápor, Kondi- tional, Listy filolog. 1883. 273. — ad abs. Lépe: Varuj
se! než: Neboj
se! Lpř. Neboj
se, mám sám strachu dosť. Us. Šd. — Stran přísloví vz Nebáti
se.